Definice nudy

Žiju. Všechno se teď děje pořád dokola, že vlastně ani nevím, co vám sem napsat. Stereotyp. Ztrácím se ve dnech. Sem tam se pohádáme s posledním bejvalým, se kterým teď bydlím a tím pádem vlastně už asi není bejvalej. A je smutný, že ty hádky jsou tak největší vzrůšo, který teď zažívám. Jinak to je pořád dokola práce, starání se o domácnost, koupaliště, pivo, druhý, třetí a furt ty stejný xichty dokola. Asi si dám challenge, že se budu aspoň tejden vídat s úplně jinejma lidna, protože jen tak si můžu do života vtáhnout něco jinýho. Né že by tohle bylo blbý, ale furt to může bejt lepší. Můžu víc chodit pěšky, než furt jen jezdit autem a místo těch piv třeba zas začít cvičit nebo dělat cokoliv jinyho, co mi dá dobrej pocit ze mě, než abych jen tupě zabíjela čas. Nic se mi nechce-přemejšlet, bejt šťastná, žít. Nic. Blbý. Snad to je jen pms a zas budu normální a nebo za to může špatný postavení hvězd. Jak říká kámoška: "Je to jen takový období." A tohle řekne i o sebevětším hovně, co se jí zrovna děje a pak se tomu zasměje. Jasně, že to je o přístupu a o tom, že něco chceš a něco pro to děláš, ale já jsem aktuálně jen negativní líný prase. Aspoň jsem k sobě upřímná.

Tohle všechno se fakt děje a já si sama nejsem jistá, jestli si z toho dělám prdel nebo to beru zatraceně vážně, stuprume

Vůbec zas nejsem v bytě posledního bejvalýho, nevařim mu a nezahřejvám postel, než se vrátí z noční. Tyvole o co mi jde? To jako fakt věřím, že to na další pokus bude v pořádku? Looool, Ježíši. Hlavně že sem vám tady něco slíbila, že? Hah. Seru si do pusy tím nejodpornějším způsobem. Sarah starterpack


Na vejšku mě vzali. Trošku mi stouplo ego a malá hodná Sára na pravým rameni mě hladí po vlasech, jakože big up. Vůbec nevím, co od toho čekat, každopádně když nic jinyho, tak si to hodlám užít. Takový to proslulý prodloužený mládí. Fakt z toho mám nefalšovanou radost.

Pohádala jsem se s rodičema. Pohádala jsem se s nima fakt na kost, až lítaly facky a mě v tu chvíli došlo, proč mám ve většině věci tak malou sebedůvěru-protože mi nikdy rodiče nedali důvod mít ji větší. Jo i v mým věku blížícímu se čtvrt století bolí slyšet, jak jsem na hovno, nic neumím, všechno špatně a k tomu pár citově zabarvenejch slov a uhození do citlivejch míst. Tohle jsem fakt nečekala. Ne tak vyhrocený a brutální. Jakoby ty roky do teď najednou byly pryč a já viděla jen tu nenávist ke mně v jejich očích. Au. Fakt au. Jakoby se snad kvůli mně něčeho vzdali a teď mi to dali všechno hromadně sežrat. Cejtim se fakt sama, sirotek, prázdná. I to je důvod, proč jsem teď u posledního bejvalýho. Asi čekám, že mi bude dělat novou rodinu. A nebo se prostě chci jen nechat zničit úplně.