Je teď všeho nějak moc.
Z práce domů akorát se vyspat.
Takhle mine několik dní.
Pak přijde den jako dnešek, kdy toho na sebe nemám moc.
A najednou cejtim, jak moc těžký je to prázdno uvnitř mně.
Takhle mi asi ještě nebylo.
Všechno to zkonstruovala moje přespřemýšlející hlava.
Ostatní to zvládaj normálně, nesere je to.
Uměj v tom chodit a nejde jim o hlubší smysl a naplnění.
Ve svý slepotě jsou šťastní.
Moc myšlenek! Mysli jen na krásné.
OdpovědětVymazat