Teorie vs. Praxe 2. část

Po necelým měsíci nečekejte příliš velkou návaznost. Teoreticky by to tak být mělo, ale prakticky to byl tak hektickej měsíc, že tu návaznost prostě nečekejte. 

S posledním bejvalým nám hra na lásku vydržela tak tři tejdny, pět přespání, dvě další rychlovky v autě a jeden společnej nákup v Tescu. Jo a ještě zpětvzetí do party, protože to už přece bude forever. Dej si facku, člověče. Minulou středu se dopustil třetího striku v podobě řvaní na mě na parkovišti, kdy já seděla v autě a on mě nenechal ani vylizt ani odjet, hysterickej jako vždycky. Reftesh. A co si jako čekala, drahá? Že se po miliontý osmdesátý pátý změní? Hahahahah. No tentokrát jsem aspoň odešla se vztyčenou hlavou stejně jako prostředníčkem. Naser si, psychopate. Po pár vyměněnejch zprávách na pojmenování svejch pocitů je zas na černý listině a tam zůstane, dokud nepodstoupí lobotomii nebo nevyhledá psychiatra. Takže už na furt. A já už nikdy nebudu naivní a nedám mu žádnou miliontou osmdesátou šestou šanci, to vám tady slibuju. Teorie říká, že do stejný řeky dvakrát nevstoupíš, ale praxe dává jako příklad mě. 

O magické Filipo-Jakubské noci, jak už se psalo v jedné dětské knížce, na jejíž název si teď nevzpomenu, ale hlavní hrdinkou byla, světe div se, malá čarodějnice, se může stát i nemožné. A to se taky stalo. Už lehce připitá jsem se nechala zlákat Skládačkou na Legendario, hezky jsme si povídali, dívali se na hvězdy a poslouchali rap a chvilku po půlnoci, na 1. Máje, už mi nepřišel tak debilní jako většinou a najednou koukám, že spolu šukáme. Vyděsilo mě prvně, jak to pro něj vůbec nebylo těžký, mě dostat a druhak, že když jsem zapomněla na jeho narcistickou povahu, tak jsem si to užívala. No mozek mi naštěstí neodešel opilej spát a tak jsme to utnuli přesně v půlce. V nejlepším se má přestat a když nic jinýho, tak tohle byl nejlepší nápad. Teoreticky jsme to mohli dodělat, prakticky jsem na to kvůli jeho povaze neměla žaludek. A ikdyz se žaludkem nemá sex nic společnýho, tak s následným pohledem do zrcadla by mít mohl.

Začala jsem chybět automechanikovi nebo jak mu tady říkám. I přes to, jak si údajně váží svy přítelkyně, kterou nepodváděl jen první měsíc vztahu. Dobře, dva měsíce. Zprávy to byly sice hezký jo, ale nejsem žádný hej, pojď sem. A jak mě tímhle svým přístupem k ženám sral už dlouho, tak jsem dneska tý jeho přítelkyni, která ho musí milovat fakt neskutečně, že mu ty nevěry ignoruje nebo odpouští a už po trímiliontý šestnáctý věří jeho lžím, poslala ty jeho zprávy. Na začátku smsky si jí hrozně váží, následuje ale a potom už jen opěvuje mě a můj sexuální um. Lol, já si musím tyhle zprávy začít někam ukládat a za třicet let to vydám pod názvem "Muž, pán tvorstva, ale ne svého penisu". No každopádně, neposlala jsem to jen for fun, ale protože mi po třech měsících proseb odmítl vzít reklamaci jeho práce, za kterou bych znovu vytáhla minimálně bura. Teoreticky jsem mohla dál držet hubu nebo ho ojet pod podmínkou přijetí reklamace, prakticky mě všichni chlapi už tak serou, že jsem se jednou smilovala i nad nebohou přítelkyni. Ta mi aspoň poděkovala.