Pojmenuj svoje kostlivce, vytáhni je ze skříně a nauč se s nima žít 

Každej si v sobě nese něco bolavýho z minulosti. Zvlášť čím je člověk starší, tak tím je pravděpodobnější, že něco nevyšlo podle jeho představ. A kvůli našemu egu si často bereme za minulost přílišnou vinu, nedokážeme si odpustit a táhnem tak spolu dál našeho kostlivce životem. Někdo slavný kdysi řekl, že s tím, čeho se na nás dopustili ostatní, se nějak vypořádáme. Horší je to však s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami. To je asi ta největší životní pravda.

Spousta lidí se ke mně nechovalo fér, ale já ty rány od nich potřebovala, abych mohla duševně vyrůst a posunout se dál. Pak jsou tu věci, který jsem posrala já. A ikdyz se to tehdy mohlo zdát, jako jedna z mnoha životních sraček, tak zpětně vidím, jakou obrovskou roli to hrálo a že se ta sračka stále odráží v mém životě. A čím dyl si toho kostlivce vláčím s sebou, tím těžší je, tím víc mi škodí a tím víc mi brání v růstu a cestě za štěstím.

Odpouštím si. Odpouštím si všechny moje kostlivce, protože v tu dobu jsem to tak cítila a nikdy bych teď nebyla mnou. Odpouštím si všechny moje chyby, protože nikdo není dokonalý. Nesu za své činy zodpovědnost, ale už dál nedovolím, aby minulost určovala, kým jsem nyní. Jsem odhodlaná jít cestou sebelásky a sebeuvědomění. Jsem připravená být sama sebou a být k sobě upřímná i za cenu toho, že mě ostatní nepochopí. Oni nejdou mojí cestou a nikdo nemá právo nikoho soudit. Jsem připravená na sobě pracovat. Jsem připravená být šťastná.

Cejtim se teď líp.

Lidi šílí, jaro je tu 

Všechno kolem mě je zmatený. Lidi jsou zmatený. Asi na všechny leze jaro. Měňej názory z minuty na minutu, ti hodní se chovaj zle a zlí jsou zas hodní. A pak jsou tu ještě zlí, kteří jsou zlí i teď, když ostatní to maj jinak. A ty se v tom pak vyznej a plánuj si něco, když ráno jsou všichni sluníčkoví a odpoledne na píču.

Tohle se začalo dít ve chvíli, kdy jsem si už byla skoro jistá, že chápu svět a chápu lidi. Hahaha, to jsem byla pěkně naivní, nechápu totiž vůbec nic. Jak jsem věřila tomu, že jde všechno podle mých představ a zdálo se mi to podezřele easy a ikdyz jsem nechtěla, tak jsem měla pořád v hlavě myšlenku, že v tyhle momenty se to vždycky posere, tak jsem měla pravdu. Posralo se to. Moji rádoby rovnici mezilidských vztahů a spokojenosti můžu vyhodit z okna. Nic totiž nejde podle mejch představ. Ikdyz je to takhle asi v pořádku, musi bejt přece rovnováha, že jo.

Každopádně i přes můj americkej úsměv se uvnitř sebe hroutím a neumím ten pocit úplně pojmenovat. Nenaplnění. Chybějící díl. Jak kdyby byl můj život kafe s mlíkem s jednou lžičkou cukru. Já jsem ale zvyklá na dvě. Kdybych musela každej den pít kafe jen s jednou lžičkou cukru, taky bych si na něj zvykla, stejně jako na můj aktuální život. Ale kafe se dvěma,to je prostě to ono. A ikdyz mi k dokonalý spokojenosti chybí jen ta jedna lžička cukru, tak jak mi chybí každej den, tak se ta potřeba hromadí, touha zvětšuje a já jsem asi na pokraji šílenství. Chci svůj cukr, kurva! Chci svůj cukr v mužským těle, kterej by se se mnou procházel po mý cestě životem. Protože ikdyz se o sebe dokážu postarat, tak je to bez chlapskýho elementu všechno takový prázdný, polovičatý. Život nemá takový to wow a jestli se brzo někdo neobjeví, tak o něj začnu přicházet i já. A bez pověstný jiskry v oku nesbalim nikoho už tuplem.

S kým budu mít v březnu sex? 

15.2.2019
Na party, kde jsem makala, dorazil jak pan DJ "nešukám", tak i můj ex. A hoe, kterou klátil, aby na mě zapomněl. A jeho kámoši, který si posílal pro drinky, protože mě údajně chtěl nasrat svou přítomností a zároveň nebyl schopnej se zachovat jako chlap. Nevím, co čekal, když přišel v doprovodu největší lůzy, kterou znaj snad v celým kraji. Lol, tohle ti nevyšlo. 1:0 pro mě. Vlastně 2:0, protože i přes to, jak na mě všude hází špínu, tak najednou začal sdílet naše starý fotky se smutnejma smajlíkama a ještě smutnější hudbou a mně psát smsky, že se chce hrozně sejít. Nasrat, nikdy víc, sbohem. Nebudu lhát, že mi to pohladilo duši. Jo Sára, ten blbeček je definitivně za tebou a ty tak můžeš směle otevřít další dveře.

Ale zpátky na party. Za barem jsme byly s kámoškou a luply jsme si každá kousek koule. Od jejího bráchy, kterej ten klub vlastní, takže who cares. V životě jsem se v práci víc nebavila a v životě jsem neměla takový dýška. Dopomohla k tomu jak naše přátelskost, tak i sexy outfitky. Chvílema jsem se cejtila jak nejakej exponát, na kterej se choděj všichni dívat-můj ex, jeho ex po mně, lidi z dávný i ne tak dávný minulosti... Ale všechno to do sebe dokonale zapadalo. Nad ránem se vrátil týpeček, kterej si dal večer jedno pivo a mně přišel strašně super, tak jsem mu hned nacpala taky půlku, ať jsme na tom stejně. Měla jsem hlavu položenou v jeho klíně, on mě hladil a oba jsme se roztejkali. So cute. A hned vedle nás seděl DJ nešukám a očividně žárlil, že není na jeho místě. Propásl šanci, víte, jak to je. Druhej den jsem zjistila, že ten sladkej týpeček je raper, díky čemuž se mi začal líbit ještě víc,haha. Jsem taková "hudbokopka", prostě vycejtim lidi, co dělaj hudbu, co se mi líbí a zpravidla se naše životy propletou. Přitahuješ to, čím jsi a já jsem tanečník a milovník hudby, haha lehká matika. Ale z románku sešlo, psali jsme si jen pár dní, ale kdo ví, jestli s náma nebude mít život jiný plány.

O týden později, nebo jestli chcete minulej pátek, se mi posralo auto. Těsnění pod hlavou a další kopa sraček. Naštěstí můj ex ještě před tím debilním ex je automechanik a mezi náma to pořád neskutečně jiskří, takže jsem věděla  že je auto v dobrých rukou a díky mojí nezbedný kočce v kalhotkách se opravy možná i doplatím. Tím ex myslím přesně toho, jak jsme měli nejbláznivější sex v kině. Musím jim začít vymejšlet nějaký pseudonymy. No ale zpět k k jádru pudla. Představa, že jsem bez auta mě dostala do kolen. Jsem jediná, kdo je zpět v naší vesnici, takže někam jezdím pořád, na kafíčko, cigárko, do práce, přes noc... Prostě na autě závisí můj společenský život. Tak jsem zoufale volala kámošce, jestli nepřesunem naši plánovanou sobotu na pátek. Chvíli se kroutila, ale já na ni mám páky, tak jsem jela. Odvezl mě DJ nešukám, asi od toho něco očekával, soudě podle jeho ochoty.

U kámošky bylo ještě pár lidí, moc je neznám a upřímně asi ani nechci. Spousta všelijakejch drog a já jediná s pivem, ale oukej. Takže si asi dokážete představit, jak vypadali. Abych jim nekřivdila, než si toho dali víc, než unesli, vypadali úplně v pohodě. Sad story snad každýho většího města, kde seženeš cokoliv snáz než čerstvý pečivo. No a já taky nejsem svatá, co si budem, tak jsem si dala speed. Asi v jednu se rozhodli, že jdou hrát bedny, tak mě v bytě regulérně nechali samotnou, protože za prvý nebouchám a za druhý jsem s nima úplně nechtěla bejt nikde viděna. Zas jsem pokrytecká, ale prostě je to tak. Nejsem smažka ani gambler a bejt s někým takovým na bytě nebo se s ním ukazovat v půl druhý ráno je taky něco jinyho. Sorry not sorry. Mou záchranou byl DJ nešukám, se kterým jsem si psala. Říkala jsem mu, že vypadá strašně, že už by vážně potřeboval ostříhat, tak mě přemluvil, ať to udělám, že mi půjde naproti. Tak jsem i přes sliby, jak na ně počkám, sbalila svůj batůžek, poslední pivo a šla k němu domů. Historie se opakuje.

Tentokrát jsme si úžasně pokecali, smáli se, hráli spolu vyrovnaně šachy a já mu vykouzlila účes typickýho frajírka dnešní doby. Trochu na Travoltu, fakt se musím pochválit. Sahala jsem mu na krk a do vlasů a to je sakra úspěch od minule. Užila jsem si to i bez sexu, ikdyz ten by tomu dal korunu, co si budem. A teď si zas tak nějak píšem, posíláme nudes a celkově je to takový, jaký mě to baví. On mě baví. Je nedostupnej, ikdyz mi řekl, že se jen stydí, že se mu libim a všechno, ale prostě není to ten typickej frajer, co holku ojede při první příležitosti. Cejtim se jako dobyvatel a ne není odpověď. Snad se zas brzo uvidíme a spasíme se svými těly navzájem. Nic si teď nepřeju víc.

Neděle 10.2.2019

Dneska mě doběhla minulost a jsem z toho poměrně nesvá. Lépe řečeno nasraná na svoje mladší já. Co jsem to byla za krávu, proboha? Proč jsem pořád chlastala, lovila chlapy a pomlouvala úplně všechny a hlavně za to, co jsem sama dělala? S pocitem, že já jsem nejlepší a vy mi všichni můžete políbit prdel. Pokrytec.

Nenávidím pokrytce. Je to jedna z vlastnosti, která mi vadí nejvíc. A já byla její prototyp. Pokrytecká dilina. Abych si zachovala pověst, která i tak byla tragická, tak jsem házela na všechny největší špínu. A nikdo mi to neřekl, nečekaně, ale všechno se mi to vracelo za zády. A teď, když jsem snad už konečně v tomhle dospěla, mi tuhle moji životní lekci vysolil typek, kterej se mi poslední dobou docela míchá do života. Míchá jakože ho pořád někde random potkávám. A dneska, když uznal, že už nejsem takova kráva jako dřív, tak mi tohle řekl.

Občas nechápu, co se to děje za "náhody", jak je svět malej a kam tohle všechno vlastně směřuje, ale očividně to nejakej hlubší smysl má. Všechno se nějakým způsobem vrací a hlavně špatný věci se ti budou dít, dokud na sobě něco nezměníš. A jo, souhlasím, vykročit z komfortní zóny a začít dělat něco jinak se člověku moc nechce.


Čtvrtek 14.2.2019
Zapomněla jsem podat hlášení o páteční party. (Až tak mě rozhodil refresh, haha.) Frajer si mě sice vzal ráno domů, ale tím to haslo. Nevím, jestli jsem se mu nelíbila nebo jestli se on styděl, každopádně nic nebylo. A tím nic myslím ani pusa ani objetí ani letmej dotek. Nic. A negativní vlny byly tak silný, že jsem se po malým šlofíčku a sprše sbalila a šla do prdele. Jeho oči doslova křičely, ať už táhnu. Blbeček. Zejtra ho uvidím zas, protože jde na party, kde já budu makat. Nemůžu se dočkat, tyvole. Ale pořád lepší tenhle mrtvej brouk než můj ex. Ten mi stačí jen z vyprávění, pan ego jak vrata a charakter minus dvě stě.

Jinak se u mě neděje nic. V pondělí jsem měla hnusnou depku, kvůli ženskejm dnům, tak jsem celej den prořvala. Divím se, že v jednadvacátým století nikdo ještě nevymyslel nic lepšího, než antikoncepci. Třeba něco, co by ty krámy úplně zastavilo a ženská by to nechala spustit, až když by chtěla otěhotnět. A do ty doby žádný slzičky, žraní sladkostí a neplánovaný těhotenství. To by bylo boží, no ne?

Chlapi, alkohol a vztek aneb běžný život holky přes dvacet 

Kamkoliv přijdu, najde se někdo, kdo pro mě má novinku o mým ex. A ikdyz mě to zpočátku bavilo poslouchat, jak je všem pro smích, tak s odstupem času mě to začíná srát. Je mi jedno, tak o něm nechci nic vědět, chápete? Ať si dělá co chce a s kým chce, už je to jen jeho boj. Nepotřebuju vědět, kdy byl v jakým baru, s kým se teď poflakuje a jak byl moc. Je to jeho vizitka a já si jím odmítám už dál zasírat život. Ende šlus.


Minulej tejden jsme se s kámoškou slušně vylily. Omylem, jak jinak. Nejdřív véča, pivo, pak druhý, třetí a pak ten skvělej nápad s panákama. Po šestým panáku pak byla hrozně výřečná a já pro změnu všude zvracela. V jediný nalejvárně, kterou tady máme v blízkosti jednoho kilometru. Úžasný. Fakt ti děkuju, moje nezodpovědný já, že teď nemám kam chodit na jedno. Nebo musím přinejmenším koupit servírce čokoládu a cigára a donýst jí je se sklopenýma ušima. Ostuda.


Jinak zítra jedu na party s klukem, co se mi líbí jak vzhledem, tak i tím, že není uplnej idiot. Jen nerozumím jeho přehnanýmu zájmu a následně neschopnosti tejden odepsat. Třeba v něm žije víc lidí a já se líbím jen jednomu z nich. Nebo má ze mě strach. Nebo prostě jen pořádně neví, co chce. Každopádně já to vím a jestli mi to zítra nedá, budu zlá. Proměním se v Hulka a budu všem chlapům planety trhat hlavy, který následně pověsím na drát elektrického vedení. Čas na modlitbu

Hledám Modroočka 

Zjištění, že tvůj bývalý má nový vztah je vždycky nepříjemný. Ikdyz bych ho mohla korunovat jako největšího idiota, tak mě to rozhodilo. Ne kvůli žárlivosti, ale kvůli tomu, že on už není na svět sám, zatímco já jo. Blbý. Na druhou stranu kretena k sobě najdeš vždycky snadno, že jo. Proto jsem sama, protože já nechci už žádnýho kretena, ale chlapa, co za to bude stát.

Nečekám nikoho dokonalyho, protože sama taková nejsem. Jen ať má něco v hlavě, normálně pracuje a je s ním prdel. A ať za to stojí v posteli, když už jsme u toho vybírání si. Chci takovou tu svoji spriznenou duši, se kterou budem kecat celý den a pořád si budeme mít co říct. A společný zájmy jsou vítány. Hlavně ať nezarli a nijak mě neomezuje. Vždyť já se vrátím, když mi nedáš řetěz nakrátko. A když jo, tak budu dělat naschvály. Jo a kdyby měl modrý oči, to by byl pro mě tím dokonalým. Díky vesmíre

Zvrhlá zpověď

Zpovídám, zpovídám pohádku, o jednom mladém koťátku. O holce, co měla všechno a zároveň nic a jež se chlapi sami cpali do postele.

Středa. Obyčejnej den, obyčejný volný odpoledne. A moje schopnost přivolat si lidi myšlenkama. Fakticky. Vždycky na někoho pomyslím a on mi napíše, zavolá nebo ho potkám. Už brzo budu moct svojí myslí posouvat předměty. Ale zpátky ke strede. Vzpomněla jsem si na jednoho mýho ex, říkejme mu hezky česky Vašek. No a do minuty mi tenhle Vašek píše. A během tří zpráv máme domluvený obzerstvi v KFC. Vyzvedne mě v sedm večer. Ok.

V sedm nestíhá. Jsem nasraná, tak mu píšu smsku, jak kdybych měla nabitej diář na rok dopředu. "Nejdyl v půl osmý. Zatím." Nebudete věřit, ale #foreverlate Vašek přijíždí za pět pula. Mám v sobě tři piva a na benzine si kupuju další tři na cestu. Jinak jsem ale princezna. KFC máme hodinu cesty, tak spolu klabosime, smejeme se a v půlce cesty mi saha na nohu. Flirtujem. Já se jako vždycky tvarim rádoby nedostupne, ale jelikož mě zná přes šest let, tak ví, že je to hra.

Jsme v KFC, dáme si pár pusinek, objednáme kýbl, já si dokupuju omáčku. BBQ. Nějaký narážky na moji hubenost, ikdyz jsem mu to skoro celý snedla. Dřív se mi posmival, že mám tváře, jako slabikáře, blbecek. Neví, co chce. Jedem domu a na konci města nám najdu kino, jakože je ještě brzo. Nemusím ho moc přemlouvat.

Skleněný. Tak se jmenoval náš film, u kterýho jsem se najedla, usnula, ale hlavně měla sex na dvojsedacce. Hahaha, když to čtu, nechce se mi tomu věřit. Ale vopravdu. V poslední řadě, protože s nama byli v sale už jen čtyři lidi a to kus od nás. A protože jsem byla nadrzena a protože ráda podnikam takovýhle dobrodružství, na který se nezapomíná. Jsem ráda nezapomenutelná. A uspokojena, to jde jedno s druhým. Od tohohle aktu jsme se na sebe chichotali ještě víc a personál z nás měl druhé Vánoce. Jen doufám, že v promítacím sále nemaj kamery. To by bylo až moc dobrodružný, skončit svlecena v kino archivu.

Cestou domů jsem usinala a pořád se blbě hihnala. Oba jsme se blbě hihnali, jak kdybysme objevili jeden v druhým smysl života. V půlce cesty jsme zastavili ještě na jedno strejchnuti, protože ten první kinopich byl k neuvereni. Panebože, to jsem si vybrala sex na půl roku dopředu,hehe. Pak mu začala volat přítelkyně, se kterou maj už tři měsíce tichou domácnost a z nepochopenyho důvodu spolu furt jsou. Radši jsem se o to moc nezajímala, protože by mě mohlo začít trápit svědomí a to po tak skvělým večeru nechceš.

Na druhou stranu  jak můžu mít svědomí po sexu na veřejnosti?

Po dvou pivech rýmuju 

Říkají, kdo jsem a přitom znaj jen moje jméno,
Pro někoho trapná a pro jinýho démon,
Avšak já jsem sama sebou a fame? Tu nechte si,
A klidně můžete se moji lhostejnosti zadusit.

Protože mě nezajímá co říkáš a co žiješ
A mrzí mě to, kamo, ale mě tím nezabiješ.
Slovo není čin a to už tedka vím,
Tak zkus mě znova sundat, jen se směju  přidám plyn.

Jedu si to svoje, zas a znova pořád dokola
a jela jsem to vždycky, ikdyz nebyla tu podpora.
Jela jsem to vždycky, ikdyz nebyl, kdo by se mnou stal
A v tu chvíli mi došlo, že každej je tady sám.

Sama za sebe,  jedu pořád dál,
Ikdyz tě to netěší, tak spoustu vůle mám,
A už jen kvůli vám, nenechám se zastavit,
Letím jako raketa a tvůj hate je můj dynamit.

Nemůžeš mě sundat dolů, donutit mě stát,
Protože mám sílu vzdoru a baví mě všechny srat,
Srat tím, že nepluju s proudem, ale pořád proti,
Mám svůj názor a vy jste něco jak roboti.

Máte naučeny gesta a pocit nadcloveka,
Cejtim se tak taky, vždycky když si nandam make up,
Ale nikdy nejsem zlá, hlavní je pokora,
Jinak z tebe bude mrdka a to myslím doslova.
Musíš tomu vodolat, vždycky bejt sám sebou,
Všechno ostatní ti jinak tyhle divnolidi vemou.
A když nevíš, kým jsi, tak vezmou ti i tebe
A bez duše už nikdy nedosáhnes nebe.
Budeš pořád jen otrok lidí
Jak to ve světě vidíš
A až ty lidi zmizí, tvoje bytí zmizí s nimi.

Doufám, že tohle není tvůj cíl, kým chceš být,
Závidět, pomlouvat a zapomenout žít.
Svoji duši zaprodat prvnímu, kdo ví co chce skončit jako většina, nebýt nic víc než ovce.